na Blog.cz

Možná jste si toho všimli, a možná taky ne, ale Nebelvír není mrtvý. V Nebelvíru se pořád něco děje. A není toho málo. Tak například teď mnohé nebelvírské hlavy tíží tajemství Fialového mága. Co, nebo kdo, to je, ptáte se? Kde k tomu nebelvírští přišli a proč to řeší? Na Vaše otázky Vám snad odpoví článek Adély von Smith (s naprosto nevhodnými a drzými poznámkami profesora Goldhaira), který celou situaci popisuje tak říkajíc od kořene.

Tak jak to všechno začalo? Všem z Nebelvírské koleje jednoho dne přišla obálka, nutno podotknou, že ten kdo ji posílal si dal záležet, zvoucí všechny lvíčata na společný seznamovací piknik. Samozřejmě jsem nedočkavostí přímo hořela.

I nastal den D a sešla se nás valná většina na nádvoří hradu, odkud jsme se přesunuli k jezeru, kde na nás již čekali dopravní prostředky. Alespoň pro mě to bylo něco opravdu nečekaného a kolosy na které jsme se měli vyšplhat a cestovat na nich mě lehce děsily (jeli jsme na kancích velikosti slonů, jež na hřbetech nesli dřevěné konstrukce na sezení - poznámka prof. Goldhaira).

Když byli všichni bezpečně usazeni, vydali jsme se směr Zapovězený les, ve kterém jsme po nějaké době také zmizeli. Vše tam bylo tajemné a tak nějak zvláštní. Dokonce jsme zahlédli i kentaury. Brzy nato jsme dorazili pod velký kopec, kde naše cesta na hřbetech tvorů skončila a my se vydali po vlastních dobývat vrcholek. Z hory (on to teda byl spíš kopec, nebo pahrbek - poznámka prof. Goldhaira) se nám naskytnul čarokrásný výhled na Zapovězený les a jeho okolí. Slunce barvilo oblohu do oranžova a ruda. Byli tam pro nás již připravené košíky s občerstvením.

Po chvíli jsme se začali představovat, když tu se z ničeho nic na obloze objevil temný stín, ze kterého se vyklubal drak. Všichni začali v panice prchat a schovávat se. Žel ač všichni přežili, naše doprava zpátky byla rozehnána (drak měl totiž zálusk na naše obří kance odpočívající pod kopcem, a i když žádného neulovil, kdo ví, kde jim je teď konec - pozn. profesora Goldhaira) a cesta na hrad dlouhá.

Drak ani pořádně nevím jak zmizel, ale ve vzduchu poletoval jakýsi fialový mág (on to totiž byl duch, nebo něco takového - poznámka... však vy už víte koho), který tvrdil, že kdysi studoval na naší škole a byl dokonce studentem nebelvírské koleje. Studoval prý jakési astrosféry (ano, něco takového... kdo neví, počká si na třetí ročník) a byl uvězněn mezi světy, kde také zamřel. Žádal nás o vysvobození jeho duše a pohřbení ostatků, a za to nám nabídl, že nám pomůže dostat se na hrad.

Profesor Goldhair s profesorkou Weaslyovou a dvěma bývalými studentkami, Veron a Alen, se vydali hledat ostatky a my studenti jsme se vrátili jakýmsi tunelem do Velké síně. Čekání na návrat výpravy bylo dlouhé, ale přeci jen jsme se dočkali. Spolu s nimi se ještě navrátil profesor jehož jméno si příliš nevybavuji (profesor Kaily... jak se tam objevil, to Vám určitě rád poví sám). Profesor Goldhair, měl kromě ostatků mága také podivný prsten se lvem, o kterém tvrdil že je to Nebelvírská gemma .

Bylo nutné ostatky mága pohřbít a tak se stanovilo datum jeho pohřbu. Několik Nebevírských se nás sešlo na nádvoří, odkud jsme se přemístili (zatím chůzí) k jezeru a odtamtud přemisťovaldem do Godrikova dolu, kde na nás čekal jakýsi starý muž který nás dovedl až k hrobu mága. Profesor Goldhair nám vysvětlil, že tělo bylo pohřbeno a na nás je provést obřad, při kterém se pokládají kameny na hrob, abychom tak pomohli duši odejít.

Stalo se však něco podivného. Čím více kamenů bylo na hrob kladeno, tím více se kolem měnilo počasí, zvedl se prudký vítr a najednou se ozval, pro některé známý, hlas. Byl to hlas Fialového mága, ale vycházel z úst Veron a oči ji zářili podivnou modří. Hlas šeptal cosi o tom, že jeho duše je uvězněná, svázaná a že potřebuje pomoci. několikrát to ještě zopakoval než dívčino tělo opustil.

Vzbuzovalo to nejeden dohad. Rozhodli jsme se že jako musím pomoci. Ale jak? Nevěděli jsme o něm nic. Ale máme prsten, který by nám snad mohl objasnit kdo mág byl. Vrátili jsme se na hrad s úkolem zjistit co nejvíc o osvobozování duší a bylo nám přislíbeno, že v brzké době navštívíme knihovnu, kde se v ročenkách pokusíme vypátrat tohle tajemství Fialového mága.